Mamuťák: les vykoupený pro přírodu má dostat povolené tábořiště

Les v Kosteleckých borech se v roce 2015 výkupem vrátil do státního vlastnictví. Vlastní časopis AOPK později popsal pokračování bezzásahového režimu. Smyslem je ponechat přírodní procesy jejich vývoji, včetně dřeva, které v lese dožívá a rozkládá se. Hodnota takového území spočívá právě v tom, že se jeho fungování nepodřizuje pohodlí návštěvníků. ³⁵

Samotný ředitel AOPK František Pelc v červnu 2023 připomíná výkup Kosteleckých borů a jejich bezzásahový režim. Mluví o nejméně třech tamních zařízeních, která nemají co dělat v rezervaci, a řadí toto území mezi první případy k řešení odstraněním. V rozhovoru je tato pasáž kolem 10:20. ⁷¹

Procházka má svou konkrétní dějovou linii kolem Mamuťáku. Böhm a Sdružení mají zázemí kolem Sovího hradu a Galathey. Jejich okruhy se potkávají při brigádách i večerním ohni na Mamuťáku, jak popisuje jejich vlastní časopis. Společné akce a přesný výtah → ⁹⁰

Český horolezecký svaz dnes u skal v Kosteleckých borech výslovně uvádí „Trvalý zákaz lezení v PR Kostelecké bory“. Rozhodnutí správy z 21. listopadu 2019, podepsané Ladislavem Pořízkem, rezervaci vylučuje z vyznačených horolezeckých terénů pro období 2020–2029. U Mamuťáku ve stejné rezervaci AOPK současně připravuje povolení táboření a ohně. ^{85, 86, 7}

Odpověď AOPK z 5. ledna 2026 obsahuje podstatné přiznání. Odborná stanoviska byla obecná; biologické průzkumy jednotlivých tábořišť neproběhly. Konkrétní posouzení se má odehrát v řízení o legalizaci nebo odstranění. U Mamuťáku se ovšem o odstranění neuvažuje právě kvůli připravovanému povolení. ⁷

Závěrečná zpráva nabízí pro obrat k legalizaci také velké zastřešující vysvětlení. V kapitole o legitimitě trampingu spojuje jeho kulturní hodnotu s hmotnými projevy, tedy i s tábory a tábořišti. Z toho odvozuje veřejný zájem na jejich uchování a dalším rozvoji. V návrhové části pak tento argument přenáší do rozhodování, která místa přijmout a legalizovat. Argument začíná na stranách 6–7, do návrhu postupu vstupuje na straně 21. ⁵

Závěrečná zpráva z roku 2025 navrhovala pilotně legalizovat tři místa. Současně popisovala, proč bez funkční profesionální stráže není realizovatelný důsledný postih a proč trvalá služba přesahuje stávající možnosti resortu. Právě tato slabost se s novým povolením nikam neztratí. ⁵

V srpnu 2026 přichází reportáž o zamýšlené legalizaci Mamuťáku a Bororu. Jde o zprávu o záměru, nikoli o doklad, že už existuje účinné povolení. AOPK dříve uvedla také to, že u Mamuťáku nezamýšlí vyhrazení bez časového omezení. Ani dočasný režim však neodstraňuje potřebu přesvědčivých podkladů a skutečného dohledu. ^{8, 24}

Máme úředně zaznamenané škody, rozhovory o symbolických pokutách, společnou přípravu veřejné obhajoby i vyprávění strážce o nahrazování fotografií v kontrolní dokumentaci. Vedle toho stojí přiznaná slabost dohledu a snaha pokračování provozu právně umožnit. V tomto souhrnu vidíme důvodné podezření, které zasluhuje prověření i z hlediska trestní odpovědnosti. Rozhodující je, zda lidé se svěřenou pravomocí jen pochybili, nebo ji vědomě používali k neoprávněnému zvýhodnění určitého okruhu návštěvníků. ^{4, 5, 53, 67, 72}

Romantický obraz party u ohně usnadňuje přehlížení toho, co se na místě skutečně děje. Mezi lidmi kolem těchto kempů přitom najdeme Libora Hartycha s důstojnickou minulostí, obchodního ředitele Robina Böhma, manažera AŽD Vladimíra Kampíka, vědce Jiřího Adamoviče i někdejší dramaturgyni České televize Lucii Strašíkovou. Jde o prostředí s profesními zkušenostmi a schopností jednat s institucemi. Přístup části tohoto okruhu k AOPK zachycují přímo e-maily a seznamy účastníků jednání. ^{4, 54, 55, 57, 59, 81}

Dosavadní dokumentace ukazuje, jak se ochrana přírody postupně prolíná s obhajobou jednání, které má omezovat. Zveřejněním tohoto seriálu naše práce nekončí. Budeme dál shromažďovat a ověřovat podklady, zveřejňovat nové záznamy a sledovat, co se skutečně povoluje, kontroluje a napravuje.